Na zahradě lze postavit prakticky vše, od malé kůlny, přes bazén, až po další rodinný domek. Důležité však je dodržet zákonné podmínky, které se na jednotlivé stavby vztahují.
Je nutno počítat s tím, že ne všechny stavby lze postavit bez jakéhokoli souhlasu stavebního úřadu.
Ani na vlastním pozemku není dovoleno vše.
Jestliže si majitel zahrady není jistý, zajde s plánovaným záměrem na stavební úřad a informuje se, jaké povinnosti bude muset splnit.
Kdy je a kdy není třeba územní souhlas?
Tuto povinnost stanovuje ve stavebním zákoně § 79 Rozhodnutí o umístění stavby.
Územní souhlas nepotřebuje pergola do výšky 5 m se zastavěnou plochou do 25 m2 a bazén do 40 m2.
Územní souhlas se ale vyžaduje u nepodsklepených staveb do 25 m2 zastavěné plochy, do 5 m výšky, s jedním nadzemním podlažím. Stavba přitom nesmí obsahovat obytné místnosti a sociální zařízení, nemůže sloužit ani pro chov zvířat, k obchodování, podnikání, výrobě a skladování. Tyto parametry se tedy vztahují zejména na kůlny, garáže či podobně.
Pokud byste si chtěli postavit chatičku pro ubytování hostů, již budete územní souhlas potřebovat. Územní souhlas je třeba také při zřízení nádrže na vodu do 100 m3.
K územnímu souhlasu je třeba předložit výpis vlastnictví z katastru nemovitostí, katastrální situaci se zákresem záměru, souhlas sousedů s podpisy, zjednodušený projekt stavby, a pokud je zahrada v zahrádkářské kolonii, tak souhlas vlastníka pozemku.
Kdy je třeba stavbu ohlásit a kdy je nutno žádat o povolení?
To, že stavebník bude mít územní souhlas, nebo ho ani nepotřebuje, neznamená, že automaticky přeskočí další fázi, a to je stavební řízení. Pro ohlášení či povolení stavby jsou stanoveny trochu jiné parametry, než pro udělení územního souhlasu.
Stavební povolení ani ohlášení není třeba pro výše uvedené stavby do 25 m2, tedy kůlny či garáže, dále pro některé nepodsklepené stavby pro zemědělství. Tam tedy stačí územní souhlas.
Pokud budete chtít postavit výše uvedenou chatičku pro hosty, nebo altánek větší než 25 m2, bude třeba stavbu stavebnímu úřadu ohlásit. K ohlášení patří totiž mj. stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Do ohlášení se vejde i dnes běžný menší rodinný domek.
Je pro drobnou stavbu třeba kolaudační rozhodnutí?
Po skončení stavby vlastník oznámí stavebnímu úřadu záměr stavbu užívat. Ten může stavbu zkontrolovat a v případě nedostatků užívání zakázat. Ovšem pokud stavebník dodrží projekt, je tato situace vysoce nepravděpodobná. Pokud jste tedy například na zahradě rodičů postavili nový rodinný domek a dodrželi rozměrové parametry, bude stačit oznámení stavbu užívat. Stavební úřad poté vyzve obec, aby domku přidělila popisné číslo.
Klasická kolaudace se dnes u běžných objektů určených k bydlení neprovádí, nahrazuje ji oznámení záměru stavbu užívat. Kolaudují se pouze větší stavby, resp. ty, jejichž uživatelé nemají možnost ovlivnit jejich parametry. Klasicky jde především o stavby veřejného významu, jako jsou školy, nemocnice, bytové domy, úřady a podobně.
Které stavby se zapisují do katastru nemovitostí?
I chatku, ke které není třeba stavební povolení, bude zřejmě třeba zapsat do katastru nemovitostí. V katastru se neevidují drobné stavby. V případě stavby na zahradě sem spadá stavba, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, s jedním nadzemním podlažím, zastavěnou plochou do 16 m2 a výškou do 4,5 m (může to být například veranda, zimní zahrada apod.). Samozřejmě se nezapisuje to, co není budovou. Katastr tedy neeviduje pergoly, bazény ani podobné stavby. Chatku pro hosty však již bude třeba do katastru nechat zapsat.
Malé stavby bez ohlášení
Stále vyšší ceny pozemků nahrávají malým stavbám. Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují : „stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m …“ Z citace vyplývá, že je možné umístit malou stavbu na pozemek, na němž již stojí jiný domek či chata a pozemek je tudíž považován za stavební. V tom případě odpadá prakticky jakékoli úřadování a stavbu je možné postavit prakticky ihned.
Pokud by však stavebník chtěl umístit stavbu na pozemek, který dosud není veden jako stavební, bude muset absolvovat příslušné procedury na stavebním úřadě. I tak mají mini domky své opodstatnění a svou cílovou skupinu.
